Siberian Husky
(Sibiřský husky)
FCI-Standard č. 270/ 24. 01. 2000 / GB

Země původu: U.S.A.
Využití
: Saňový pes

Zařazení v F.C.I.
: Skupina 5: Špicové a tzv. primitivní severská plemena
Sekce 1: Severští saňoví psi
Bez pracovní zkoušky


Celkový vzhled
: Sibiřský husky je středně velký pracovní pes, rychlý a lehkonohý, uvolněný a půvabný v pohybu. Jeho středně kompaktní a dobře osrstěná postava, vztyčené uši a liščí ocas ukazují na jeho severský původ. Charakteristická chůze huskyho je plynulá a pohybuje se zdánlivě bez námahy. Svoji původní funkci v zápřahu splňuje v plném rozsahu, když táhne lehký náklad mírnou rychlostí na velké vzdálenosti. Jeho tělesné proporce a fyziologie těla vyjadřují základní rovnováhu mezi silou, rychlostí a vytrvalostí. Psi a feny plemene Siberian husy mají typický pohlavní výraz : psi jsou samčí, ale nikdy hrubí, feny jsou jemné, ale bez oslabení tělesné stavby.
S dobře vyvinutým pevným svalstvem a ve správné kondici není Sibiřský husky nikdy těžký nebo těžkopádný.

Důležité tělesné proporce:
- Při pohledu z profilu je délka těla huskyho, měřená od ramenního kloubu ke kořeni ocasu, mírně delší než jeho výška, měřená od země ke kohoutku.

- Vzdálenost od čenichu ke stopu je shodná se vzdáleností mezi stopem a týlem.

Povaha a temperament: Charakteristická povaha Sibiřského husky je přátelská a mírná, ale taktéž pozorná a otevřená. Nemá přisvojující si vlastnosti, typické pro hlídací psy, ani není přehnaně podezíravý vůči cizím lidem nebo agresivní vůči ostatním psům. U dospělého psa můžeme očekávat určitou míru rezervovanosti a důstojnosti. Jeho inteligence, přizpůsobivost a horlivost z něj dělá příjemného společníka a ochotného pracovníka.

Hlava
Lebeční oblast
:
Lebka
: Středně velká a přiměřená k tělu, mírně okrouhlá v horní části a postupně se zužující od nejširšího bodu k očím.
Stop
: Dobře vyjádřený.

Obličejová část
:
Čenich
: Černý u šedě, plavě či černě zbarvených psů; játrový u hnědých psů, může být i masové barvy u čistě bílých jedinců. Čenich s růžovým středním pruhem, tzv. « sněžný nos » je přístupný.
Nos
: Střední délky a šířky. Postupně se zužuje k čenichu, který nesmí být ani špičatý, ani hranatý. Horní linie nosního hřbetu je rovná od stopu ke špičce čenichu.
Pysky
: Dobře pigmentované a přiléhající.
Čelisti/Zuby
: Skus je nůžkový.
Oči
: Mandlového tvaru, středně vzdálené od sebe a sešikmené. Oči mohou být hnědé nebo modré, přípustné je i každé oko jiné barvy nebo oči skvrnité (tzv. « cink »).
Výraz
: Je živý, ale přátelský, pozorný a dokonce i šibalský.
Uši
: Střední velikosti, trojúhelníkového tvaru, posazené blízko sebe a vysoko na hlavě. Jsou silné, dobře osrstěné, vzadu mírně klenuté a pevně vztyčené, se špičkami mírně zaoblenými a směřují rovně vzhůru.


Krk
: Středně dlouhý, vyklenutý a hrdě vztyčený, když pes stojí. V klusu se krk natáhne tak, že hlava je lehce předsunuta.


Tělo
Hřbet: Rovný a silný s hřbetní linií vodorovnou od kohoutku k zádi. Je středně dlouhý, ani kapří, ani měkký z důvodu přílišné délky.

Bedra: Jsou pevná a suchá, užší než hrudní koš s mírným zvýšením spodní linie.
Záď : Skloněná od páteře směrem dozadu, avšak nikdy ne tak příkře, aby omezila odraz zadních končetin.
Hrudník: Hluboký a silný, ne však příliš široký, s nejnižším bodem přesně za a v úrovni loktů. Žebra jsou dobře klenutá od páteře, avšak plochá na bocích, aby umožnila plynulost pohybu.

Ocas: Dobře osrstěný, liščího typu, nasazený přímo pod hřbetní linií a nesený obvykle v elegantním oblouku ve formě srpu, když je pes v pozoru. Je-li ocas vztyčen, nestáčí se na žádnou stranu těla, ani není položen na hřbetě. Ocas vlající dozadu je normální, když pes pracuje nebo odpočívá. Srst na ocase je středně dlouhá a přibližně stejné délky jak na horní části, tak po stranách a na spodní části ocasu.

Končetiny

Hrudní končetiny
: V klidu při pohledu zepředu jsou končetiny od sebe středně vzdálené, paralelní a rovné. Kosti jsou silné, ale ne těžké. Délka končetiny od lokte k zemi je mírně větší než vzdálenost od lokte ke kohoutku. Paspárky na předních končetinách mohou být odstraněny.
Ramena
: Lopatka je dobře skloněna dozadu v úhlu přibližně 45´ se zemí. Rameno je zaúhleno lehce dozadu od ramenního kloubu k lokti a nikdy nesměřuje kolmo k zemi. Svaly a vazivo pojící lopatku k hrudnímu koši jsou pevné a dobře vyvinuté.
Lokty
: Přiložené k tělu, nejsou ani vybočené, ani vbočené.
Záprstní (spěnkové) klouby
: Silné, ale ohebné.
Záprstí (spěnka)
: Při pohledu z boku jsou záprstí mírně sešikmená.
Pánevní končetiny
: V klidu při pohledu zezadu jsou končetiny od sebe středně vzdálené a paralelní. Paspárky, pokud jsou, musí být odstraněny.
Stehna
: Dobře osvalená a silná.
Kolena
: Dobře zaúhlená.
Hlezna
: Výrazná a nízko nad zemí.
Tlapky
: Oválné, ale ne dlouhé. Jsou střední velikosti, kompaktní a dobře osrstěné mezi prsty a nášlapnými polštářky. Polštářky jsou pevné, odolné a silné s dobrým vypodložením. Jestliže pes volně stojí, nejsou tlapky vybočené ani vbočené.


POHYB: Charakteristikou Sibiřského Huskyho je plynulý a zdánlivě bez námahy. Je rychlý, lehký a když je ve výstavním kruhu, musí být předváděn na volném vodítku, středně rychlým klusem, aby ukázal dobrý dosah předních končetin a dobrý odraz končetin zadních. Jestliže je pes v pohybu, hřbetní linie zůstává pevná a vodorovná.

Srst

Osrstění
: Srst Sibiřského huskyho je dvojitá, střední délky, takže pes je velmi « huňatého », dobře osrstěného vzhledu, avšak nikdy nesmí být srst tak dlouhá, aby zakryla čistou siluetu psa. Podsada je měkká a hustá a dostatečně dlouhá, aby udržela krycí srst. Pesíky krycí srsti jsou rovné a hladké, mírně přilehlé, nikdy ne tvrdé nebo roně stojící na těle. V období línání je normální, že chybí podsada. Pro lepší vzhled je povoleno trimování vousů a srsti mezi prsty a okolo tlapek.
Jakékoliv trimování srsti na jiných částech těla huskyho není povoleno a bude přísně penalizováno.

Barva: Jsou povoleny všechny barvy od černé až po čistě bílou. Varieta kreseb na hlavě je běžná, včetně mnoha překvapujících vzorů, které nejsou k vidění u jiných plemen psů.

Výška a váha:
Kohoutková výška: Psi:

(53,5 - 60 cm) 21 až 23, 5 palců.

  Feny: (50,5 - 56 cm) 20 až 22 palců.
Váha: Psi: (20,5 - 28 kg) 45 až 60 liber.
  Feny: (15,5 - 23 kg) 35 až 50 liber.

Váha je v proporci s výškou. Výše uvedené míry uvádějí mezní limity výšky a váhy, aniž by se dávala přednost některým z nich.

Souhrn
: Nejdůležitější charakteristikou Sibiřského huskyho je střední velikost, středně silné kosti, dobře vyvážené proporce, nenucenost a lehkost pohybu, správná srst, líbivá hlava a uši, správný ocas a dobrá povaha. Jakýkoliv náznak těžkých kostí a přesváhy, omezeného a těžkopádného pohybu, dlouhé a drsné srsti má být penalizován. Sibiřský Husky nemá nikdy vypadat tak těžce a hrubě, aby se podobal nákladnímu zvířeti, není však taktéž zvířetem lehkým a jemným, aby vypadal jako závodní sprinter. U obou pohlaví musí Sibiřský Husky vzhledově vyjadřovat velkou vytrvalost. Mimo již uvedené vady jsou u Sibiřského Huskyho nežádoucí i jiné běžné vady ve stavbě těla, vyskytující se i u jiných plemen, i když zde nejsou specificky uvedeny.


Vady: Jakékoliv odchylky od výše popsaných bodů by se měly považovat za vadu a výše penalizace by měla být odpovídající závažnosti vady.
Lebka
: Těžká nebo hrubá hlava, hlava příliš jemná.
Stop
: Nedostatečný stop.
Nos
: Příliš špičatý nebo příliš hrubý, příliš krátký nebo příliš dlouhý.
Zuby
: Jakýkoliv jiný zkus než nůžkový.
Oči
: Příliš šikmé nebo příliš blízko sebe.
Uši
: Příliš dlouhé ve vztahu k velikosti hlavy ; příliš široce posazené, ne pevně vztyčené.
Krk
: Příliš krátký nebo silný; příliš dlouhý.
Hřbet
: Slabý nebo prohnutý, kapří hřbet, spáditá hřbetní linie.
Hrudník
: Příliš široký, sudovitá nebo příliš plochá a slabá žebra.
Ocas
: Položený na hřbetě ; velmi zatočený ocas ; ocas s příliš dlouhou srstí ; ocas vysoko nebo nízko nasazený.
Ramena
: Strmá nebo volná lopatka.
Přední končetiny
: Slabé záprstí (spěnka), příliš těžké kosti, příliš široké nebo příliš úzké předhrudí, vybočené lokty.
Zadní končetiny:
Strmá kolena, kravský, příliš široký nebo příliš úzký postoj.
Tlapky
: Měkké a otevřené prsty, tlapky příliš velké a těžké nebo příliš malé a jemné, tlapky vybočené nebo vbočené.
Pohyb
: Krátký, hozený a drobivý chod, těžký a valivý, křižování, kývavý chod.
Srst
: Dlouhá, drsná nebo otevřená, hrubý nebo příliš jemný chlup, trimování srsti s výjimkou již výše uvedenou.


Vyřazující vady

Psi nad 60 cm a feny nad 56 cm kohoutkové výšky.

Poznámka: Samci by měli mít dvě normální varlata, zcela sestouplá v šourku.

Posted on: Sunday March 16, 2003 CET